Jak autorka správně uvádí, je-li jako neopakovatelný nebo neodkladný úkon prováděn výslech svědka nebo rekognice, provede se v souladu s ust. § 158a tr.ř. na návrh státního zástupce za účasti soudce. Ten odpovídá za zákonnost provedeného důkazu, nepřísluší mu však hodnocení toho, zda by měl být úkon skutečně označen jako neodkladný nebo neopakovatelný. Autorka se ve svém článku zamýšlí nad tím, proč odpovědnost za zákonnost nese soudce a nikoli dozorující státní zástupce, který má o případu větší povědomí a naopak, proč soudci nepřísluší hodnotit neodkladnost a neopakovatelnost důkazu.

V této otázce je, dle mého názoru, třeba připomenout ještě jiné ustanovení trestního řádu, které upravuje použití výsledku takového úkonu jako důkazu v řízení před soudem. Jde o ust. § 211 odst. 2 písm. b) tr.ř., které bez dalšího umožňuje přečtení protokolu o výpovědi spoluobžalovaného nebo svědka, pokud byl proveden zákonným způsobem jako neodkladný či neopakovatelný úkon.

Z tohoto ustanovení pak dle mého názoru vyplývají odpovědi na otázky položené autorkou. Předně je třeba zdůraznit, že před zahájením trestního stíhání podezřelý ani jeho advokát, nemají nárok účastnit se prováděných úkonů a mnohdy o nich ani neví. Domnívám se, že osoba soudce, jako nezávislého subjektu je pro obviněné jistě mnohem větším garantem zákonného provedení úkonu než osoba státního zástupce. Ten má sice povinnost provádět důkazy i ve prospěch obviněného, avšak těžko by se dalo hovořit o rovnosti zbraní, pokud by v řízení před soudem byl využitelný důkaz, který by byl plně v režii jen státního zástupce.

A dále se domnívám, že právě nemožnost přezkoumávat neodkladnost či neopakovatelnost důkazu ze strany soudce, který se úkonu účastní má za cíl zajistit rychlost jeho provedení. Soudce by totiž nepochybně musel prostudovat spis, což by jisté zdržení přineslo. Neodkladnost a neopakovatelnost provedeného důkazu nicméně bude podléhat soudnímu přezkumu. Bude ji zkoumat soud při provádění důkazu v hlavním líčení. Pokud by totiž neodkladnost a neopakovatelnost úkonu dána nebyla, nedošlo by k provedení úkonu v souladu se zákonem a protokol by nebylo možno přečíst v souladu s ust. § 211 odst. 2 písm. b) tr.ř.