Při pohledu na rozhodování soudů, a to především soudů vyšších instancí se setkáváme s případy, kdy se soudy zdráhají rozhodovat otázky, které by měla řešit zákonodárná moc, případně exekutiva či dokonce odborníci.

Soudy se s tímto jevem snaží vypořádat co možná nejkomfortněji, aby nedošlo k odepření spravedlnosti stěžovatelů, což je nežádoucím jevem v demokratické společnosti a porušením i práva na spravedlivý proces. Především v zahraničí je možné vysledovat různé přístupy k řešení této problematiky. Ve Spojených státech amerických lze nalézt doktrínu tzv. politické otázky (political question). Vlivem jisté dávky globalizace a snahou nalézt možný přístupu k této problematice, se na půdě Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku vyvinula doktrína margin of appreciation. Ústavní soud Č̌eské republiky není výjimkou a taktéž hledá co možná nejvíce ústavně komfortní cestu sebeomezení, aby co možná nejméně zasáhl do těchto hraničních případů, které stojí jednou nohou v ulici Sněmovní na Malé Straně v Praze a druhou nohou na Joštově 8 v Brně.

Zůstává však k zamyšlení, zda soudy mají možnost některé právní věci odmítnout a neposkytnout jim soudní ochranu s odůvodněním, že se jedná o otázku politickou. Případně zda svým postupem nezasahují do dělby moci, neboť jejich působnost vyplývá ze zákonných norem, přičemž tvorba těchto norem spadá do působnosti moci zákonodárné.

Ústavní soud ČR ve svých rozhodnutích taktéž uplatňuje doktrínu politické otázky. V jeho rozhodnutích je patrno, že využití politické otázky tvoří pomocnou argumentaci. Vícekrát se ve svých rozhodnutích odkázal i na judikaturu NS USA, sám ji uplatňuje pro aplikaci mírnějšího testu přezkumu souladu právních norem s ústavním pořádkem a dále jako podpůrný argument v případě zamítnutí návrhu. Ve své dosavadní praxi nepoužil ještě aplikaci politické otázky jako hlavní stavební kámen pro své rozhodnutí.

Z mého pohledu je dána vysoká vážnost politické otázky, neboť dochází v jistých případech k odepření spravedlnosti. Do jaké míry je tento postup legitimní, zůstává otázkou hodnou k dalšímu průzkumu a bádání.