Lartpourlartismus je dekadentní umělecký směr. Vyvinul se z esteticismu. Spočívá v názoru, že umění nepotřebuje ospravedlnění, neslouží žádnému cíli. Jediným cílem umění je umění samo – l’art pour l’art, art for arts‘ sake[1] či slovy Moe Szyslaka „weird for the sake of weird“.[2]
Sluhové spravedlnosti jsou podle Stanislava Balíka právníci.[3] Takové nazírání na roli právníků není ojedinělé. Cicero shrnul roli právníků čtyřmi slovy Agere, Cavere, Respondere, Scribere.[4] Všechny výrazy ukazují na ryze praktický význam role právníků. Význam, který spatřuji i ve výrazu „sluha spravedlnosti“.
Takto chápaná role právníků vylučuje lartpourlartismus. Nelze dělat právo pro právo. Vždy musí být ospravedlněno jiným cílem než samo sebou, praktickým cílem spočívajícím v konkrétní věci, osobě, či hodnotě. Tvrdím, že drtivá většina právníků i neprávníků se ztotožňuje s takovým chápáním práva, snaží se jej takto učit i praktikovat. Zároveň tvrdím, že ne vždy se to daří. Z vlastní zkušenosti poukazuji zejména na akademickou sféru, kde mnohdy dochází ke zkoumání vědy pro vědu, vývoje pro vývoj, konstruktu pro konstrukt.
Takový lartpourlartismus nám však nic navíc nepřinese, naše sklenice na tuzér zůstane prázdná.[5] Jedinou přidanou hodnotou je (sebe)uspokojení intelektuálů. Nenechme se tedy, prosím, k právnímu lartpourlartismu svést ani tlakem druhých (i kdyby šlo o vyučující), ani vlastní leností, ani něčím jiným.
[1] Encyclopaedia Britannica
[2] The Simpsons episode no. 272
[3] JUDr. PhDr. Stanislav Balík, Ph.D. v rozhovoru pro epravo.cz, který je dostupný na <https://www.epravo.cz/top/efocus/video-rozhovor-se-stanislavem-balikem-99972.html>
[4] MEARS, Lambert, T. Analysis of M. Ortolan’s Institutes of Justinian, Including the History and Generalization of Roman Law. The Lawbook Exchange, Ltd., 2010, s 26
[5] I k tomuto hlubokému závěru dospívá již odkázaná The Simpsons episode no. 272