Při přemýšlení nad tématem dizertační práce Rozhodování správních orgánů o pochybnostech došlo také na tuto myšlenku, související aspekt dané problematiky. Tím je, že existence tohoto institutu ve svém důsledku umožňuje obcházení zákona a zneužívání práva. Zejména pokud se nesprávně uchopí v rozhodování správních orgánů a správních soudů preferováním skutečného stavu věci před stavem evidenčním.

Představme si praktický příklad. Na pozemku, který je podle katastrální evidence součástí zemědělského půdního fondu, jsou různé vzrostlé dřeviny, ať už náletové nebo uměle vysázené, a pozemek vypadá jako les. Taková situace je rozporná s platným právem. Ze zběžného pohledu bez znalosti konkrétních souvislostí vyvolává objektivní pochybnost a otázku, co je tedy správně. Jde o les nebo o zemědělskou půdu?

Platné české právo takové situace umí řešit právě prostřednictvím rozhodování o pochybnostech, avšak právní úprava je strohá. Ve výsledku rozhodnutí zpravidla vychází ze skutečného stavu věci. A to pod vlivem judikatury správních soudů, která opakovaně shledala evidenční stav pozemku za nedostačující podklad a konstatovala nutnost zabývat se skutečným stavem. Postupně ale převládá názor, že ani takový postup není zcela správný a je třeba zohlednit i dalšími souvislosti, například historickou dokumentaci.

K nastíněné situaci vyvolávající pochybnosti totiž mohlo dojít i tím, že vlastník pozemku se o něj vůbec nestaral a pozemek zarostl dřevinami nebo že vlastník dřeviny záměrně vysadil, aniž absolvoval potřebný povolovací postup. Rozhodnutí o pochybnosti, které se v takové situaci přikloní k faktickému stavu věci, ve svém důsledku umožňuje vlastníku pozemku zneužít právo na rozhodování o pochybnostech a obejít zákon tím, že nemusí dojít k samostatnému procesu odnětí pozemku ze zemědělského půdního fondu včetně případného zaplacení odvodů do veřejných rozpočtů.

Proč tedy máme takový institut? Vždy s tím souvisí nějaká „chyba“, ke které došlo a která způsobila právní nejistotu o stavu věci. Pro opětovné nastolení právní jistoty je tento institut jistě důležitý a potřebný. Výsledkem celého procesu ale má být deklarace správného stavu, nikoli konstitutivní legalizace stavu nezákonného.