Agresivní praktiky na silnicích jsou dnes takřka každodenním jevem a je proto namístě zvážit, zda jsou možnosti postihu těchto řidičů adekvátní či nikoliv.
Nejčastěji ukládaným trestem za spáchání deliktu v dopravě je zákaz činnosti v podobě zákazu řízení motorových vozidel, který může být uložen dle ust. § 73 TZ nejméně na jeden rok a nejvýše na deset let. Ačkoliv bývá zákaz řízení motorových vozidel pro pachatele velmi citelný, neboť jeho uložení pro něj může znamenat např. ztrátu zaměstnání, je třeba zdůraznit, že citelnost tohoto trestu je u různých pachatelů naprosto odlišná. Je ovšem zákaz řízení motorových vozidel pro agresivní řidiče, např. pro tzv. „vybržďovače“, adekvátním trestem, když uvážíme, že po polovině jeho výkonu si mohou požádat o prominutí výkonu zbytku trestu?
Některé závažné dopravní delikty s tragickými důsledky totiž svádějí k úvahám o možném zavedení doživotního trestu zákazu činnosti nebo trest zákazu činnosti na neurčito, po inspiraci slovenským trestním zákonem (z.č. 300/2005 Z.z.), který v ust. § 61 obsahuje úpravu trestu zákazu činnosti pro řidiče dopravního prostředku. Podobná modifikace trestu zákazu činnosti by pro řidiče motorových vozidel v České republice mohla být rovněž přínosná, když by soudy mohly například trest zákazu činnosti na doživotí ukládat agresivním řidičům – tzv. „vybržďovačům“ nebo řidičům, které bude nutné potrestat za opakované spáchání dopravního deliktu pod vlivem návykové látky. Navrhuji tedy do budoucna rozšířit ust. § 73 trestního zákoníku o odstavec 4, který by mohl znít například takto:
(4) Soud může uložit trest zákazu činnosti na doživotí, dopustil-li se pachatel trestného činu
- ohrožení pod vlivem návykové látky podle ust. § 274 , kterého se dopustil jako řidič dopravního prostředku ač byl za tento trestný čin, kterého se dopustil, jako řidič dopravního prostředku, v minulosti již dvakrát odsouzen, anebo
- usmrcení z nedbalosti podle ust. § 143 odst. 2, odstavce 3, anebo odst. 4, kterého se dopustil jako řidič dopravního prostředku.
Ztráta řidičského oprávnění až do konce života by dle mého názoru mohla být zcela adekvátním trestem pro pachatele dopravních deliktů, pro něž zákaz činnosti např. v délce dvou let neznamená žádnou větší újmu a po výkonu tohoto trestu se při řízení dopravního prostředku chovají stejně agresivně, jako dřív a ohrožují tímto svým jednáním ostatní účastníky provozu na pozemních komunikacích.