První zásah do lidského genomu. Nemorální, nebo naše budoucnost?

Informace o článku

Autor: Lenka Alexandra Šulcová

Publikováno: 20.12.2018

O autorovi

Vložte recenzi

Psát články na Kanketsu a recenzovat články již napsané může kdokoliv. Jedinou podmínkou je registrace. Pokud již máte účet, přihlašte se. Pokud účet ještě nemáte, vyplňte krátký registrační formulář.

Na svět přišla první geneticky modifikovaná dvojčata. Čínský vědec Che Ťien-kchuej upravil DNA embryí tak, aby narozené děti byly odolné vůči viru HIV (jejich otec se léčil na nemoc AIDS). Vadná část DNA tak byla doslova vystřižena a nahrazena zdravým úsekem.

Mnozí tvrdí, že samotnou úpravou lidského genomu je ohroženo zdraví narozených dívek, upravený genom se navíc může dále vyvíjet, když není jisté, jaké budou výsledky. Na druhou stranu mnozí považují narození geneticky modifikovaných dvojčat za vědecký úspěch, který posune lidstvo dál. Samotným zákrokem navíc bylo zabráněno tomu, aby nemocný otec přenesl smrtící virus na své děti.

Jak uvádí Čl. 3 Charty základních práv a svobod EU ,,V lékařství a biologii se musí dodržovat především zákaz eugenických praktik, zejména těch, jejichž cílem je výběr lidských jedinců“.

Vzhled, vlastnosti, inteligence, sexuální orientace a nadání – to vše je vepsáno do naší DNA. Samotný výběr pohlaví dítěte by jistě ocenilo nemálo rodičů již dnes. Tato přelomová metoda by však mohla být zneužitelná například pro různé nedemokratické režimy, které by se tímto způsobem mohly pokusit o moderní formu genocidy.

Co ale situace, kdy samotným zásahem do lidského genomu učiníte nenarozené dítě odolné vůči nevyléčitelné nemoci, která je navíc dědičná?

Eugenickými praktikami bývají nejčastěji označovány praktiky, které sledují biologické zušlechtění lidstva. Eugenika je vědou, která se zajímá o kvalitu lidského materiálu. Cílem je zlepšení genofondu lidstva a potomstva tak, aby se rodili zdraví jedinci, a to v zájmu celku.

Mám za to, že dle výše uvedených definic je možné situaci pod eugenickou praktiku dle Čl. 3 Charty podřadit.

Postavení EU k úpravě lidského genomu by se s ohledem na čl. 3 Charty mohlo zdát jednoznačné. Evropská unie disponuje velmi specifickou povahou. Sama vytváří právo a právní normy a zároveň disponuje značnou silou k prosazování společných pravidel. Těmi, kdo přenesl své pravomoci na EU však nebyly státy, ale občané členských států.

Bude vývoj v této oblasti udržitelný bez toho, aby samotná Charta obsahovala jasné a jednoznačné sankce?

Je možné, aby právě jednotlivci, jimž se naskytne možnost napomoci jejich potomkům vyhnout se nevyléčitelným nemocem, mohli ovlivnit právo Evropské unie v tom smyslu, že ustanovení čl. 3 Charty bude modifikováno?

Kanketsu je experimentální styl pro psaní odborných textů. Podstatou je stručné vyjádření myšlenky autora bez "vaty" okolo.