Počátkem roku 2016 vzbudilo rozruch rozhodnutí finančního arbitra určující za absolutně neplatnou smlouvu týkající se investičního životního pojištění se stanovenou nulovou pojistnou částkou pro případ smrti z důvodu neexistence pojistného zájmu, neboť neposkytuje pojistnou ochranu a neplní hospodářský účel pojištění. Finanční arbitr paradoxně existenci takových smluv podle české i evropské právní úpravy připouští, avšak uvádí, že stanovení horní hranice plnění pouze za pomocí aktuální hodnoty podílového účtu pojistníka, závislé na výkonnosti podkladových aktiv, nesplňuje požadavky stanovené zákonem o pojistné smlouvě a zákonem o pojišťovnictví, neboť pojistitel nepřebírá pojistná rizika a naopak nová spekulativní rizika vyvolává vzhledem k tomu, že investiční riziko z takové smlouvy plně nese pojistník a nikoli pojistitel.

V této kauze dosud nebylo vydáno rozhodnutí o námitkách, nicméně prvoinstanční rozhodnutí neuvádí, proč nebyly naplněny předpoklady charakterizující pojistný zájem vedoucí k absolutní neplatnosti pojistné smlouvy. Vzhledem k tomu, že investiční životní pojištění je zpravidla dlouhodobý kontrakt a v současné době existuje přes tři miliony uzavřených smluv investičního životního pojištění, má budoucí rozhodnutí o námitkách poměrně zásadní dopad na následující rozhodovací praxi. Pokud by k hromadnému podání určovacích žalob na neplatnost pojistných smluv došlo, mohlo by to mít i negativní vliv na finanční stabilitu celého pojistného sektoru.

Poněkud absurdně působí skutečnost, že pojistná smlouva se stanovenou jakoukoli kladnou pojistnou částkou (např. 1,- Kč) v případě smrti by již kritérium pro převzetí pojistného rizika splňovala, a tedy by již plnila hospodářský účel pojištění. Tento výkladový přístup je ovšem příliš formalistický. Naskýtá se proto otázka, jaký přínos by pro pojistníka mohlo mít určení absolutní neplatnosti pojistné smlouvy, kterým dochází ke zrušení pojistné smlouvy od počátku, takže si strany navzájem vrátí všechna poskytnutá plnění. Odpověď se zdá být poměrně snadná, neboť v případě nepříznivého vývoje na finančních trzích by bylo možné žádat o vrácení investované částky bez nutnosti nést ztrátu, resp. zároveň by do doby podání návrhu mohl pojistník spekulovat, zda mu nevznikne právo na pojistné plnění z některých dílčích závazků, které lze s životním pojištěním současně uzavřít (např. z pojištění úrazu), a které nelze uzavřít u jiných typů investic.