Vybrané aspekty oddlužení formou splátkového kalendáře

Informace o článku

Autor: Jakub Stíbal

Publikováno: 09.01.2017

O autorovi

Vložte recenzi

Psát články na Kanketsu a recenzovat články již napsané může kdokoliv. Jedinou podmínkou je registrace. Pokud již máte účet, přihlašte se. Pokud účet ještě nemáte, vyplňte krátký registrační formulář.

Klíčová slova
 insolvence

 nepoctivý záměr

 oddlužení

 splátkový kalendář

Jak stanoví § 398 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen InsZ), oddlužení lze provést dvěma způsoby, a to buď zpeněžením majetkové podstaty, nebo plněním splátkového kalendáře. V prvním případě je cílem umožnit oddlužení jedincům, kteří nemají dostatečný příjem na plnění splátkovým kalendářem, zato však disponují přijatelným majetkem. Druhá forma je určena dlužníkům s pravidelným měsíčním příjmem, kteří jsou schopni během 5 let ohradit aspoň 30 % svých závazků. Zatímco v případě zpeněžení náleží mimo jiné do majetkové podstaty dle § 206 odst. 1 písm. i) InsZ i dlužníkova mzda nebo plat, splátkový kalendář je vázán pouze na výši příjmů.

Nabízí se otázka, proč by i v případě plnění formou splátkového kalendáře nemohly být zohledněny také jiné formy majetku dlužníka. Za situace, kdy povinný uhradí jako požadavek pro úspěšné oddlužení v rámci 5 let srážkami ze mzdy přesně 30 % svých závazků je přitom nelogické, proč by nemohlo dojít k vyššímu uspokojení přihlášených věřitelů zpeněžením jiných majetkových hodnot, obzvlášť pokud dlužník takovými aktivy prokazatelně disponuje. Přestože by takovýto postup prakticky stíral rozdíly mezi oběma způsoby oddlužení, jeví se jako spravedlivější a v souladu se smyslem a účelem zákona (§ 1 písm. a)) a základními zásadami (§ 5 písm. a)), jelikož by bylo došlo k zajištění co možná nejvyššího uspokojení přihlášených věřitelů.

Druhým analyzovaným problémem je otázka darovacích smluv, popřípadě smluv o důchodu v rámci insolvenčního práva. Dlužník žádající o oddlužení totiž velmi často disponuje pouze nepostižitelným minimem, ze kterého není možné stanovit ani minimální částku pro věřitele. Povinný se v takovém případě uchyluje k uzavírání smluv s příbuznými či přáteli, kdy příjem z těchto závazků je často jediným zdrojem financování oddlužení.

Kromě nutnosti přezkumu uzavření takovéto smlouvy z hlediska nepoctivého záměru dle § 395 odst. 1 písm. a) InsZ lze proti takovémuto postupu argumentovat, že se dlužník prakticky osobně vůbec nepodílí na uspokojení svých věřitelů a nelze ho proto spravedlivě osvobodit od plnění zbylých závazků. Dlužník totiž uspokojí své stávající závazky pouze uzavřením závazku dalšího, zpravidla již bezúplatného. Opačně lze argumentovat snahou o co nejvyšší uspokojení věřitelů, bez ohledu na původ poskytnutých peněz. Osobně se domnívám, že zájem věřitelů na alespoň částečném uspokojení jejich pohledávek by měl mít přednost před zpochybňováním původu těchto příjmů.

Kanketsu je experimentální styl pro psaní odborných textů. Podstatou je stručné vyjádření myšlenky autora bez "vaty" okolo.