Autor: Olga Rubášová
Publikováno: 02.01.2018
O autorovi
Psát články na Kanketsu a recenzovat články již napsané může kdokoliv. Jedinou podmínkou je registrace. Pokud již máte účet, přihlašte se. Pokud účet ještě nemáte, vyplňte krátký registrační formulář.
Debaty o kontrole zpravodajských služeb, případně o jejich rušení, slučování, reorganizaci atd. jsou v uplynulých letech pravidelným předvolebním folklorem. Při posledních parlamentních volbách jsem ke svému značnému překvapení toto zaručené předvolební téma nezaznamenala, dovolím si tedy stručné zamyšlení nad stavem parlamentní kontroly našich zpravodajských služeb (dále jen " PK ZS"). PK ZS prakticky vykonává Poslanecká sněmovna, která k tomuto účelu zřizuje zvláštní kontrolní orgány (Stálá komise pro kontrolu činnosti BIS a Stálá komise pro kontrolu činnosti Vojenského zpravodajství). Jako hlavní nedostatek PK ZS vnímám skutečnost, že ze tří zpravodajských služeb ČR, podléhají PK pouze dvě z nich, a to "civilní kontrarozvědka" Bezpečnostní informační služba a Vojenské zpravodajství. Úřad pro zahraniční styky a informace, označovaný jako "civilní rozvědka", PK vůbec nepodléhá. Kontrolní parlamentní orgány mají zjednodušeně řečeno právo na obecné informace a nemají přístup do živých svazků, což je dle mého názoru za současného stavu jedině dobře. Vzhledem k faktu, že kontrolu provádí sami politici, vnímám zejména u BIS, která získává a shromažďuje informace často "politicky citlivé", že tento způsob kontroly není ideální. Kontrola zpravodajských služeb prováděná grémiem apolitických osobností z řad např. bývalých soudců, veřejně uznávaných osobností, význačných důstojníků z bezpečnostní komunity atd., by byla i s ohledem na úroveň politické kultury v naší zemi, dle mého názoru mnohem vhodnějším modelem. Jako další zásadní nedostatek současné PK vnímám fakt, že poslanci působící v kontrolních výborech nemusí mít, narozdíl od úpravy do roku 2005, bezpečnostní prověrku stupně "Přísně tajné" pro přístup k utajovaným informacím. Tento přístup je jim umožněn jen z titulu výkonu jejich funkce, což je stav rozhodně nežádoucí. Posledním hmatatelným počinem v této oblasti byl před několika lety návrh dvojstupňové kontroly ZS ze strany Sobotkovy vlády. Přes všechny jeho nedostatky, které bránily jeho přijetí, navrhoval zavedení dalšího stupně kontroly ZS, a to právě skupinou apolitických osobností, což je oproti stávajícímu stavu dle mého názoru krok správným směrem.
Váš článek bude odeslán k publikaci. Poté už jej nebudete moci měnit. Opravdu chcete článek odeslat?
Cílem recenze na našem portále je dále rozvíjet debatu. Ideální recenze je tedy taková, která sama přináší nějakou myšlenku v reakci na argumenty představené autorem původního článku. Přestože recenze "Článek je vhodný k publikaci. Souhlasím s autorem." splnila svůj účel spočívající v zamezení publikace nekvalitních článků, není recenzí nejžádanější. Tou by byla konstruktivní kritika autora či rozvoj jeho myšlenek do důsledků.
Ideálním vyjádřením debatního charakteru recenzí je i to, že recenze se může stát samostatným článkem, pokud ona sama získá dvě kladné recenze. Tj. výhodou kvalitní konstuktivní recenze je to, že se sama může stát publikací. Následně bude moci i autor původního článku reagovat recenzí na recenze k jeho článku, a obhajovat či rozvíjet tak svoje názory. Kanketsu je ztělesněním akademické debaty v online prostoru.
Vkládáte recenzi na článek:
Nějaké klíčové slovo jste v nabídce nenašli, ovšem váš článek vystihuje? Napište nám jej sem. Přidáme ho ručně. Pokud je jich víc, oddělujte je čárkami.
Kanketsu je experimentální styl pro psaní odborných textů. Podstatou je stručné vyjádření myšlenky autora bez "vaty" okolo.