Rozhodování o návrhu na zastavení exekuce na výživné nezletilého dítěte

Informace o článku

Autor: Jan Grepl

Publikováno: 04.01.2018

O autorovi

Vložte recenzi

Psát články na Kanketsu a recenzovat články již napsané může kdokoliv. Jedinou podmínkou je registrace. Pokud již máte účet, přihlašte se. Pokud účet ještě nemáte, vyplňte krátký registrační formulář.

V následujícím článku rozebírám problematiku rozhodování soudu o návrhu povinného rodiče na zastavení exekuce na výživné nezletilého dítěte, vzhledem k provázanosti institutů výživného lze uvedené aplikovat i na jiná exekuční řízení pro vydobytí výživného.

Exekuční řád řešení otázky, v jakých případech se lze úspěšně domáhat zastavení exekučního řízení nařízeného pro vydobytí výživného, neuvádí, proto jsme odkázáni na subsidiární pramen práva – občanský soudní řád, konkrétně úpravu problematiky srážek ze mzdy.[1] Zde je zakotvena volná úvaha soudu, kdy soud může zastavit výkon rozhodnutí srážkami zde mzdy, jestliže jsou prováděny jen pro běžné výživné a lze předpokládat, že povinný vzhledem ke svému chování i poměru k práci bude výživné plnit dále dobrovolně.

V uvedeném ustanovení nevidím problematické to, jak si soud může vyložit chování povinného a poměru k práci, od toho soudcovská úvaha v této věci slouží. Problém nastává až v případě, kdy v průřezu rozhodovací praxe jednoho soudu nebo jednoho soudce postrádáme aspekt předvídatelnosti soudního rozhodování, resp. řádně odůvodnění rozhodnutí.

Soud při rozhodování o takovém návrhu na zastavení exekuce zkoumá, zda povinný za nějaký určitý časový úsek výživné hradil, ale již se povětšinou nezajímá, v jakých termínech. Dále v některých případech, kterých není zanedbatelné množství, dochází po zastavení takového exekučního řízení k oslabení či až zániku platební morálky povinného rodiče na výživném.

Do nejednotné rozhodovací praxe exekučních soudů se snažily zasáhnout soudy vyšších instancí, které hodnotily, že mimo uvedená kritéria, tedy vedení exekuce toliko na běžné výživné a postoj či chování povinného, je nutné zkoumat i tu skutečnost, v jakých termínech povinný své platby na výživné realizuje, a jestli tyto jsou v souladu s exekučním titulem.[2]

Při posuzování chování povinného a přístupu k jeho práci se dále tyto soudy vyjádřily tak, že nelze odhlédnout od platební morálky v jiných případech povinného.[3] Uvedené však nebývá příliš často reflektováno, proto se druhý rodič může v důsledku ochabnutí platební morálky povinného rodiče po zastavení exekučního řízení dostat do problému spjatých s prodlením se svými platbami (např. nájemné, školní obědy za dítě). Právě z těchto důvodů by soud měl klást větší důraz tam, kdy o termínu splatnosti výživného byla mezi rodiči uzavřena soudem schválená dohoda ve věci péče soudu o nezletilé.

 

[1] § 290 odst. 2 OSŘ.

[2] Rozhodnutí­ Nejvyššího soudu ze dne 12. 1. 2016, sp. zn. 26 Cdo 1699/2014.

[3] Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 16. 12. 2014, sp. zn. 30 Cdo 1247/2014.

Kanketsu je experimentální styl pro psaní odborných textů. Podstatou je stručné vyjádření myšlenky autora bez "vaty" okolo.