Protiústavnost novely zákona o střetu zájmu (také lex Babiš)

Informace o článku

Autor: Jakub Schneider

Publikováno: 09.01.2017

O autorovi

Vložte recenzi

Psát články na Kanketsu a recenzovat články již napsané může kdokoliv. Jedinou podmínkou je registrace. Pokud již máte účet, přihlašte se. Pokud účet ještě nemáte, vyplňte krátký registrační formulář.

Klíčová slova
 státověda

 střet zájmů

 vlasnictví médií veřejnými funkcionáři

Poslanecká sněmovna dne 29. listopadu 2016 opět schválila Senátem pozměněnou novelu zákona o střetu zájmu, která nabude účinnosti 1. září 2017. Tato novela zavede mj. povinnost veřejných funkcionářů zaslat přiznání majetku do veřejného registru při nástupu do funkce, ale i po skončení politické kariéry. Nejvýznamnější změnou ovšem je, že všechny společnosti, v nichž bude mít člen vlády více než čtvrtinový podíl, se nebudou smět ucházet o veřejné zakázky, dotace a investiční pobídky. A taktéž zákaz veřejných funkcionářů vlastnit média, tj. nesmí býti provozovatelem rozhlasového nebo televizního vysílání nebo vydavateli periodického tisku.

První změna se týká pouze členů vlády, kdo vše je ale veřejný funkcionář, tak jak je zmiňován u omezení médií? Nejsou jimi jen členové vlády, jak si původně někteří mysleli, ale mezi veřejné funkcionáře v rámci tohoto zákona spadají také mj. zastupitelé krajů a obcí, a to i těch nejmenších. Dá se tedy tato norma považovat, za normu postrádající obecnost, tak jak namítá Andrej Babiš? Andrej Babiš bude bezesporu největším adresátem této normy, ale určitě se nedá říci, že by byla namířena jen proti němu, okruh subjektů je zde neurčitý a vztahuje se na všechny členy vlády a v případě omezení médií i všechny veřejné funkcionáře.

Bodem, který vedl k omezení vlastnictví medií veřejných funkcionářů, je potenciální ohrožení veřejné svobodné soutěže, tak jak je definována v čl. 5 Ústavy a čl. 22 Listiny základních práv a svobod. Nad tímto bodem se také snáší otazník protiústavnosti. Je třeba omezit vlastnictví médií všech veřejných funkcionářů? Opravdu může dojít k ohrožení veřejné svobodné soutěže i na úrovni obcí a krajů? Tady je třeba zkoumat, na kolik je tento zásah závažný, zda je nutné opravdu omezit vlastnictví médii i na nižších úrovních. Dle mého názoru, je tento zásah potřebný a jeho závažnost není nepoměrná k potenciálnímu ohrožení, ke kterému by mohlo dojít zneužitím medií. Taktéž si myslím, že jak lze ovlivňovat média na státní úrovni, tak tím stejným způsobem je lze omezovat i na úrovni komunální či krajské, proto shledávám tuto působnost za zcela nezbytnou.

To vše jsou ale pouze mé názory a je třeba počkat, jak tuto věc posoudí Ústavní soud, pakliže dojde k ústavní stížnosti. Jsou tyto body pro ústavní stížnost ale opravdu opodstatněné nebo zde lze spatřovat jen další tah Andreje Babiše na získání sympatií voličů či neztracení vlivu nad médii?

Kanketsu je experimentální styl pro psaní odborných textů. Podstatou je stručné vyjádření myšlenky autora bez "vaty" okolo.